Historický vývoj obce
Podle dosavadních názorů se před velkou kolonizací l3.století zastavil starší vývoj osídlení našeho kraje u severních břehů Novohradky. V rozporu s tím však zaznamenal Podlažický nekrolog v nejstarší vrstvě svých zemřelých (tj. po roce 1160) překvapivě tak výrazná jména jako velmož PERARE a patrně o něco později i svého klášterníka KUTRU, takže nemuže být pochybností, že to byly osobnosti, které daly jména nebo byli přímo zakladateli prvních osad na jih od horního toku Novohradky - Zderaze, Perálce a Kutřína.
Koncem 18. století tereziánské a josefinské reformy zmírnily feudální útlak. Začátky národního obrození oživují činnost vesnických škol s českým vyučovacím jazykem. Do nově zřízené školy v Perálci na rychmburském panství (před r.1799) chodily děti i ze Zderaze-sousední obce V 16. stol. po úmrtí posledního Kostky, Bohuše, přechází r. 1557 panství do majetku krále Ferdinanda I. a ten je r. 1559 prodává Janu Žateckému z Vejkrsdorfu. Ze zápisu o převodu majetku na jeho dceru Annu, provdanou za Ferdinanda Švihovského z Ryžmberka r. 1563, se v zemských deskách dovídáme poprvé jména dvaadvaceti prosečských usedlíků s jejich povinnostmi. Místo roboty, poněvadž zde nebyl panský dvůr, platili pravidelnou dávku. R. 1580 kupuje panství a tedy i Proseč Mikuláš ze slavného rodu Lobkoviců, které spravuje do r. 1599, po něm jeho sestra Anna, provdaná za mocného rádce císaře Rudolfa II. Paula Sixta z Trautsonu z Rakouska, nositele řádu Zlatého rouna, který po její smrti r. 1604 panství přejímá. Jeho rod zde vládne do r. 1750. R. 1610 věnoval prosečskému kostelu zvon Mikuláš s českým nápisem, který dosud zvoní.
V Perálci je kostel nejstarší v této krajině, v roce 1350 byl farní, patřící k biskupství Litomyšlskému až do roku 1620. 0d roku 1620 do r. 1737 patřil jako filiálka ke Skutči. Od roku 1737 patří k Rychmburku. Kostel, areál kostela sv.Jana Křtitele, hřbitov i ohradní zeď jsou zapsány ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.
Od roku l993 bylo zapocato s celkovou rekonstrukcí kostela, výměnou střešní krytiny vněší omítky včetně klempířskych prvků a v roce 1996 se opravuje ohradní zeď hřbitova.
Obec Perálec od r. 1869 do r. 1945 patřila pod okres Vysoké Mýto, v roce 1945 do roku 1960 pod okres Polička a od roku 1961 patří obec Perálec pod okres Chrudim.
První zmínka o obci Perálec je uváděna v roce 1349 a o místní části Kutřín v roce 1392.
Obec Perálec s místní částí Kutřín se rozkládá na výměře 456 ha.
POČTY OBYVATEL OD ROKU 1869 / jen Perálec bez Kutřína-/ :
ROK 1869 = 384, ROK 1880= 406, ROK 1890=381, ROK 1900=385, ROK 1910=383, ROK 1921= 369, ROK 1930= 347, ROK 1950=293, ROK 1961=268, ROK 1970=252,
ROK 1980= 212, ROK 1991= 205, ROK 2001=206, ROK 2010=199, ROK 2011=191 ROK 2012=202, ROK 2013= 203, ROK 2014=205, ROK 2015=197, ROK 2016= 202
ROK 2017=204.
Starostové obce od roku 1920:
1920 - 1922 : Jan Laštůvka, Perálec 9
1923 - 1931: Jan Uher, Perálec 35
1931 - 1932 : Bohumil Hromádko 10
1932 - 1934 : Jan Laštůvka, Perálec 9
1935 - 1938 : Josef Jílek, Perálec 53
1938 - 1945 : Jan Lacman, Perálec 11
Od 6.11.1945 obec připadla pod okres Polička
Předsedové místního národního výboru /MNV/ po roce 1945:
1945 : Josef Oplištil Kutřín 22
1946 - 1949 : František Macháček Perálec 67
1949 : Stanislav Vančura Perálec 71
1949 : Oldřich Cach Perálec 2
1949 - 1950 : František Krčil, Perálec 48
1950 - 1951: Karel Odehnal, Kutřín 1
1951 - 1957 : František Hrnčál, Perálec 74
1957 - 1964 : Josef Nešetřil, Perálec 61
V roce 1961 dochází ke sloučení s obcí Zderaz a obec připadla pod okres Chrudim
1964 - 1970 : Josef Koudela, Perálec 51
1970 - 1971 : Josef Nešetřil, Zderaz 19
1971 - 1983 : Stanislav Odehnal, Kutřín 1
1983 - 1985 : František Šplíchal, Zderaz 109
1985 - 1992 : Josef Němeček, Zderaz 19
Od 1.března 1992 se obec Zderaz odloučila od obce Perálec
Od 1.3. 1992 - dosud : Milada Drahošová, Perálec 72
